Byla Božena Němcová dcerou Dorothey Zaháňské?

Bohužel význam tohoto výročí zapadl v pandemii koronaviru a mnoho připravovaných akcí se nekonalo.
Boženu Němcovou znají oba národy, český i slovenský. Nejznámější dílo Babičku čtou po celém světě. Nejsem studovaný historik, ale Němcová a region s ní spojený, je moji citovou záležitostí. O jejím životě si můžete přečíst množství podkladů. Není moc významných lidí v národě, kteří mají takovou popularitu a věhlas. 

Stačí si připomenout muzea a památníky Boženy Němcové, z nichž určitě nejznámější muzeum je v České Skalici, kde spolu s ním sdílelo prostory i Textilní muzeum. Co odborníků a dnes zvaných investigativních novinářů se jejímu životu již věnovalo. Pokusím se v souvislosti s touto krásnou dámou 19. století připomenout v několika pojednáních pár zajímavostí související s její osobou, regionem jejího mládí i s její památkou zhmotnělou do řady uměleckých děl. Poznal jsem osobně jednu z předních znalkyň života spisovatelky, paní doktorku Helenu Sobkovou. Měl jsem možnost si poslechnout i její poslední (tak ji uvedla) přednášku na veřejnosti v roce 2016. Nabitý Jiřinkový sál v České Skalici snad ani nedýchal, tak zaujatě poslouchal její slova. Paní Sobková hovořila bez jakéhokoliv podkladu a chvílemi se zdálo, že se snad se spisovatelkou důvěrně znala. 

Lidé mají rádi záhady a Němcová jich má hned několik. Ať je to stále nejasné datum narození, nebo a to především její původ. Paní Sobková je přesvědčená, že se Němcová narodila již v roce 1816 a byla dcerou sestry Kateřiny Zaháňské, Dorothey. Je potvrzeno, že se v tomto roce opravdu této ženě narodilo nemanželské dítě, o kterém se nic neví. Tato teorie samozřejmě vyvolává nesouhlas jiných badatelů. Aby se toto mohlo dokázat, musel by se provést podrobný výzkum související s DNA, které bylo získáno z vlasů B. Němcové. A tento výzkum se před několika léty připravoval s tím, že odkryjí ostatky rodiny kněžny Zaháňské v Polsku. Všechna povolení byla připravena, ale chyběly údajně peníze, nějakých 200 000 Kč. A tak se se zkoumáním skončilo. Je tady ale otázka. Snad takové peníze by se určitě sehnaly, kdyby se chtělo. Jak se objevilo v médiích, tak snad to zabrzdil i etický pohled na celou záležitost. Uvidíme. 

Ať už je to pravdou či ne, jisté je, že Němcová prožila krásné dětství v rodině Proškové v Ratibořicích, což ji umožnilo vytvořit nejznámější dílo české literatury, Babičku. Barunka, jak ji v mládí známe, byla poslána na vychování do Chvalkovic k rodině správce Hocha. Všichni snad známe ten krásný pohled na zámek nad rybníkem, který se zjeví v zatáčce při průjezdu zajímavou obcí, která nějaký čas spadala do bývalého královedvorského okresu. Barunka chodila do Ratibořic na občasné návštěvy z Chvalkovic pěšky. Sama to popisuje ve svých poznámkách, kde mimo jiné uvádí, že se vždy zastavila u kapličky pod Větrníkem, kde se napila a hlavně si omyla oči zázračnou vodou ze studánky. Dnes je kaplička krásně opravená včetně nové křížové cesty. 

Pro turisty doporučuji z Chvalkovic po červené směr Větrník či Ratibořice. Přijdete přímo do centra dění. Vždy, když sedím na naší chalupě, tak nahoře u lesa vidím děvče, jak pospíchá domů. Je to silný zážitek, jak se říká genius loci.

Milovníkům této historie doporučuji přečíst si útlou a téměř neznámou knížku od Václava Řezníčka „Za květu mladosti“, která popisuje i pobyt Barunky ve Chvalkovicích. Mimochodem Václav Řezníček, rodák z České Skalice, napsal rozsáhlé dílo, které se dle mého názoru tak nějak chtělo i podobat Boženě Němcové. Jeho kniha „Dědeček“ popisuje současný život generace na statku v Říkově a okolí. Hodně jeho povídek a románů je především z regionu kolem České Skalice. 

Božena Němcová zemřela v roce 1862. Mladá a po neklidném životě. Ale co nám dokázala odkázat, je neocenitelné, až neuvěřitelné. Je dobré i v této době, kdy se ve společnosti ztrácí význam slovanství i čistota českého jazyka, se občas k jejímu dílu vrátit.  

Josef Jiránek, květen 2020