Vyhledej
Nejčtenější články
20 elektrokol za hubičku: výprodej v Nemojově začíná 11. listopadu 2024Město Dvůr Králové optimalizuje rozmístění a počet radarů v regionu Kumulace funkcí pana starosty – žolík či Černý Petr pro Dvůr Králové? A co pro kraj?Občané Dvora Králové se dočkali: vstupné do místní zoo budou mít za korunuŠkoda za 7 milionů: v Janských Lázních hořela dolní stanice kabinové lanovky na Černou horu
Diakonie ČCE (DKnL) > Historie > osobnosti

Hvězda mezi absolventy královédvorského gymnázia? Historik astronomie Zdeněk Horský!

Redakce, / 8.05.2021
Ve třicátých letech se do Dvora Králové nad Labem přistěhoval Zdeněk Horský, který se stal studentem královédvorského gymnázia, kde roku 1948 odmaturoval. Po vysokoškolských studiích v Praze se z něj stal odborník světového formátu v oboru dějin astronomie. Vztah ke Dvoru Králové si udržel, neboť měl nedaleko chalupu. Ve Dvoře Králové nad Labem ho roku 1988 zastihla i předčasná smrt na selhání srdce.

FOTOGALERIE - Hvězda mezi absolventy královédvorského gymnázia? Historik astronomie Zdeněk Horský!

a další
Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií
PhDr. Zdeněk Horský, CSc. (11. 3. 1929 - 8. 5. 1988) byl všestranně nadaný muž, ukázkový příklad bohatých možností interdisciplinárního pojetí vědy. Působil na poli přírodních a společenských věd, dokázal vidět souvislost i mezi vědou a uměním. Proslavil se především jako historik astronomie. Byl do velké míry průkopníkem a respektovanou autoritou na poli historie vědy.

Student královédvorského gymnázia


Narodil se v Praze na Karlově. Dětství prožil v Kralupech, kde navštěvoval základní školu. Ve třicátých letech se jeho rodina přistěhovala do Dvora Králové nad Labem. Přírodovědně zaměření otec a matka působili jako profesoři královédvorského gymnázia a na Vyšší průmyslové škole chemické. Jejich syn, Zdeněk Horský, byl výborným studentem gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem, maturoval v roce 1948. Krom toho byl i výborným klavíristou. Obdivoval prý především tvorbu Leoše Janáčka a Ludwiga van Beethovena.

Renesanční vysokoškolák


Poté odešel do Prahy, kde vystudoval filozofii a hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale zapsal si a navštěvoval také přednášky z astronomie a matematiky na Fakultě přírodovědecké. Jako student zaujal nevšední znalostí historického pramenného materiálu a pod vlivem profesora Otakara Zicha se zaměřil na dějiny vědy. Propojování humanitních a přírodních věd nakonec určilo jeho vědeckou dráhu, při specializaci na dějiny astronomie nepochybně sehrála roli dlouhodobá praxe na Ondřejovské observatoři. Témata svého výzkumu vždy sledoval z širokého kulturního obzoru se zřetelem k historickým podmínkám a okolnostem. Jeho práce je propojením vědy s filosofií a kulturou. K jeho zájmům patřilo i studium historických vědeckých přístrojů.
Roku 1952 získal titul PhDr. na základě disertační práce s názvem "Zoroaster Jana Jesenia", roku 1957 obhájil kandidátskou práci "Význam vědecké činnosti K. V. Zengera".

Působení na Historickém ústavu a Astronomickém ústavu ČSAV


Mezi lety 1956–1970 pracoval Zdeněk Horský v Historickém ústavu ČSAV.
Z této doby pochází jeho spoluautorství na dějinách astronomie „Poznávání vesmíru“ a na knize „Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století“. V šedesátých letech se podílel na formování oboru dějin přírodních věd, v němž se stal se mezinárodní autoritou. 
Po založení Československé společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV v r. 1965 se stal předsedou redakční rady jejího věstníku. Když byl nahrazen roku 1968 čtvrtletníkem "Dějiny věd a techniky", zůstal Z. Horský jejich spolupracovníkem.

Historický ústav v čase sovětské invaze sestavil detailní svědectví o jejím průběhu a následcích a přesně podle pravidel historického bádání je pak statečně publikoval v Černé knize. Následkem toho byl roku 1970 celý ústav rozpuštěn. Zdeněk Horský pak několikaletý zákaz publikovat nahradil prací a přednáškami pro širokou veřejnost. Zpopularizoval astronomii v kontextu s historií tak, jako nikdo před ním.

Na tomto místě velice děkujeme panu Jiřímu Grygarovi, který objasnil okolnosti roku 1970 ve své vzpomínce na Zdeňka Horského o kterou jej Královédvorsko.cz nyní požádalo.

Nové působiště a jistou ochranu nalezl v letech 1970-73 v Astronomické společnosti při ČSAV a od roku 1973 v Astronomickém ústavu ČSAV, kde mu jako administrativnímu pracovníku byla tolerována i pokračující vědecká činnost. Často vystupoval v rozhlase a v televizi, přednášel na velkých odborných shromážděních i na venkovských hvězdárnách. Nesmírně zajímavé byly jeho přednášky pod širým nebem, s názvem Procházky astronomickou Prahou, které si dodnes pamatují nejen domácí zájemci, ale i odborníci z ciziny.

Rudolfínská doba

Významným předmětem Horského zájmu se stala astronomie 16. a 17. století a díla Mikuláše Koperníka, Johanna Keplera, Tycho Braha, Tadeáše Hájka z Hájku a vůbec věda za Rudolfa II. V knize „Kepler v Praze“ Zdeněk Horský mapuje Keplerův dvanáctiletý pražský pobyt (1600-1612) a podrobně popisuje jeho vědeckou činnost, jeho styky s Tychonem Brahe a s dalšími osobnostmi tehdejšího vědeckého i politického života.

Makotřasy - kosmologická lokalita?

Zabýval se také archeoastronomickým výzkumem. Zkoumal lokalitu Makotřasy z mladší doby kamenné (asi 3500 př.n.l.), kde archeologové objevili nejstarší doklady o zpracovávání kovů na našem území, okrouhlé pece s kusy mědi a zlomky tavicího tyglíku. Horský se zabýval účelem a astronomickou orientaci zdejší ohrazené čtvercové plochy o straně asi 300 m. Výsledky a závěry jeho práce nejsou jednoznačné. Mohlo zde být shromaždiště bez astronomického významu, paralely s jinými megalitickými stavbami jsou však významné a astronomické aspekty při orientaci stavby nelze vyloučit.

Karlův most

Asi nejpopulárnějším úspěchem je jeho výklad kosmologické symboliky výzdoby Staroměstské věže Karlova mostu v Praze. Zde jsou Horského závěry přijímány jako objektivní. Astrologie na dvoře císaře Karla IV. měla důležitou pozici a bylo obvyklé, že k zahajování významných staveb docházelo v okamžiku, kterému byly hvězdy nakloněny. Položení základního kamene Karlova mostu se uskutečnilo 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno, což představuje řadu lichých čísel 1 - 3 - 5 - 7 - 9 - 7 -5 - 3 - 1. Astrologicky to byl také zajímavý okamžik, protože všechny tehdy známé planety byly nad obzorem a znamení Lva - heraldický symbol českých zemí a Prahy právě vycházel.

Staroměstský orloj

K důležitým výsledkům jeho práce patří rovněž revidovaná datace staroměstského orloje do roku 1410, tedy ještě do doby předhusitské, mezi nejstarší evropské středověké stroje tohoto typu jako například orloje v Padově a ve Štrasburku. Současně určil jako projektanta orloje astronoma a matematika u dvora krále Václava IV. a profesora pražské univerzity Mistra Jana Ondřeje (zvaného Šindel) a autora stroje hodináře Mikuláše z Kadaně. Horský ukazuje orloj bez bájných nánosů jako vrcholné dílo české gotické vědy a techniky. Kniha „Pražský orloj“ vyšla až krátce po jeho smrti v roce 1988, přestože byla připravena do tisku už v roce 1983. I zde je Horského datování všeobecně přijímáno za prokázané.

Předčasná smrt

Zdeněk Horský měl chalupu nedaleko Dvora Králové nad Labem v Údolí sv. Kateřiny.
Když 8. května roku 1988 Zdeněk Horský nečekaně zemřel na srdeční selhání v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, zanechal za sebou nejen spoustu hotové práce, ale i množství badatelských plánů a nedokončených rukopisů. Mimo jiné i komentovaný překlad základního Koperníkova díla „De Revolutionibus Orbium Coelestium“, zejména jeho nejdůležitější první knihy, která byla podle Horského příprav vydána teprve nedávno.

Přátelé na něj vzpomínají jako na člověka se skvělými lidskými vlastnostmi. Vždy s úsměvem pomohl, poradil, Byl pracovitý a skromný.

Rozpracované dílo

K jeho nepublikované práci se historikové stále vracejí. Například v letech 1986 a 1987 se Zdeněk Horský věnoval zhodnocení a katalogizaci významné sbírky historických vědeckých přístrojů z fyzikálního kabinetu mikulovského piaristického gymnázia. Neúnavně dojížděl do Mikulova a zpracoval kolekci pětašedesáti přístrojů do obsáhlého katalogu, ke kterému se v mikulovském muzeu po letech vrátili a vydali jej roku 2011 pod názvem „Historické vědecké přístroje v mikulovských sbírkách“. Dílo nezestárlo, vzbudilo velkou pozornost na mezinárodní úrovni. 
Ve stejné době zredigovali znalci Horského díla rozsáhlý soubor nedostupných prací s názvem „Koperník a české země - soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě“, který obsahuje články pojednávající o vztahu filozofie a přírodních věd, o přijetí Mikuláše Koperníka v českých zemích, o přínosu Tadeáše Hájka z Hájku astronomické vědě, o Mikuláši Raimaru Ursovi, Johannu Keplerovi či Janu Amosu Komenském, vzniklé ze spolupráce s českými komeniology. Knihu uzavírá soubor obecně metodologických studií a Horského úvah o vývoji vědy a její úloze ve společnosti. Připojen je též přepis televizního pořadu „Mých sedm divů světa“, natočený se Zdeňkem Horským krátce před jeho smrtí a vysílaný in memoriam 9. června 1988. V úvodní studii k této knize vydavatelé přibližují dosud nejpodrobněji život a dílo Zdeňka Horského.

Pocty

K uctění jeho památky vznikla Cena Zdeňka Horského, kterou uděluje Výbor Společnosti pro dějiny věd a techniky. Úkolem ceny je podporovat magisterské, rigorózní a disertační práce s tematikou dějin věd, techniky a vzdělanosti. Má k této oblasti výzkumu přitáhnout mladší badatele, neboť soutěž je určena pro osoby mladší 35 let.

Závěrem už jen dodejme, že - v souladu s titulkem tohoto článku - mohou dnešní astronomové Zdeňka Horského skutečně pozorovat, jak září na noční obloze. V roce 1996 byl totiž na jeho počest pojmenována planetka s číslem 3827.

Výběr z díla:

Dějiny exaktních věd v českých zemích (spoluautor), 1961
Poznávání vesmíru, 1962
Mikuláš Koperník, 1973
Vesmír (spoluautor), 1979, 2. vyd. 1983
Kepler v Praze. Mladá fronta, Praha, 1980
Pražský Orloj. Panorama, Praha 1988
Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautor), 1988
Historické vědecké přístroje v mikulovských sbírkách, 2011
Koperník a české země: soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. 
K vydání připravili Tomáš Hermann, Vojtěch Hladký a Iva Lelková.
Pavel Mervart, Červený Kostelec 2011


P.S. 
Za doplňující informace, nejlépe opřené o důvěryhodné zdroje, budu velmi vděčný. Stejně tak budu vděčný za uvedení věcí na pravou míru v případě, pokud se tu objevily chybné údaje.

Děkujeme Dr. Tomáši Hermannovi a Dr. Vojtěchu Hladkému za kontrolu a doplnění textu, oběma synům pana Horského za zprostředkování kontaktů a panu Bedřichu Machkovi za dohledání článku v časopise Říše hvězd.

Filip Pýcha

---------------------------------------
Zdroje:
Zdislav Šíma. Historik astronomie Zdeněk Horský. Časopis: Říše hvězd. 1990, 5/90, str.89-91
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Horsk%C3%BD 
http://orloj.eu/cs/horsky.htm 
https://www.astro.cz/clanky/ostatni/osobni-vzpominka-na-zdenka-horskeho.html 
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/zdenek-horsky-6253 
https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/horskz.html 
https://dvt.hyperlink.cz/czh-z-horsky.html 
https://dvt.hyperlink.cz/czh.html 
http://www.pavelmervart.cz/autor/zdenek-horsky-126/ 
https://nasregion.cz/zpopularizoval-astronomii-v-kontextu-s-historii-zdenek-horsky-a-jeho-nezapomenutelne-prochazky-astronomickou-prahou-88533/ 
https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/143462/PokrokyMFA_58-2013-3_10.pdf 
https://m.mudk.cz/filemanager/files/167682.pdf

fotografie: Společnost pro dějiny věd a techniky a syn Zdeňka Horského

Související články
Astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar píše pro Královédvorsko o historikovi astronomie Zdeňku Horském
Bedřich Skála, královédvorák, který s bráchou a kamarádem postavil loď a obeplul na ní zeměkouli
Jedinečné osobnosti regionu jsme vám představili v unikátním projektu JAK SE TU ŽIJE
Vaše komentáře

Přečteno 1469x
 
Zpět