Vyhledej
Diakonie ČCE (DKnL) > Historie > osobnosti

Spisovatel, překladatel, diplomat a ministr školství Jiří Gruša prožil dětství ve Dvoře Králové nad Labem

Redakce / 30.12.2022
Jiří Gruša (1938 - 2011) byl český spisovatel a diplomat. Konec druhé světové války prožil jako dítě ve Dvoře Králové nad Labem. Je autorem básnických sbírek i prozaických textů. Patří mezi respektované překladatele německé literatury.

FOTOGALERIE - Spisovatel, překladatel, diplomat a ministr školství Jiří Gruša prožil dětství ve Dvoře Králové nad Labem


Německo se stalo jeho domovem poté, co byl roku 1981 během zahraniční cesty zbaven českého občanství. Po pádu železné opony se vrátil do Československa a stal se diplomatem. Nejprve byl šest let velvyslancem v Německu, poté byl 5 měsíců ministrem školství. Následně se stal na šest let velvyslancem v Rakousku. V letech 2003 - 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. 

-----------------------------

Dětství a mládí Jiřího Gruši ve Dvoře Králové


Jiří Gruša se narodil 10. listopadu 1938 v Pardubicích. Jeho otec byl odborníkem v oblasti mlékárenství a od roku 1945 pracoval ve Dvoře Králové jako vedoucí zdejší mlékárny (dnes je na tomto místě Milcom). Rodina bydlela nedaleko - v posledním domě cestou na Zboží, dnešní adresa domu je Hradecká 876.

Vzpomínky na Dvůr najdete v autobiografickém vyprávění s názvem „Osudy Jiřího Gruši“ pro Český rozhlas (dole pod článkem). Gruša zde vzpomíná na své dětství, na hraniční závory mezi říšským Zbožím a protektorátním Dvorem Králové, na odjíždějící Němce, na příjezd Rudé armády, na pobyt Sovětských vojáků, kteří se utábořili na přilehlé pláni (dnešní průmyslová zóna Zboží), či na nástup komunistů. Pokud si chcete poslechnout pouze pasáž o Dvoru Králové, najdete ji v první části v čase 13:40 - stojí to za to.

Poté, co otec odmítl vstoupit do Komunistické strany, přišel o místo ředitele mlékárny a byl nucen přihlásit se na práci v dolech. Jiří Gruša měl ovšem následkem toho ve školním posudku dělnický původ, což mu umožnilo dostat se bez potíží po absolvování jedenáctiletky v Pardubicích na Karlovu univerzitu v Praze. Vystudoval obor filozofie a historie.

Jiří Gruša začal psát básně, současně se projevil jako dobrý organizátor, což ho později přivedlo na pozici redaktora v různých vznikajících literárních časopisech.

Paradoxní první úspěch


Redakce etablovaných časopisů zpočátku Grušovy texty odmítaly pro přílišnou intelektuální náročnost a nízkou politickou angažovanost.
Roku 1963 se Jiřímu Grušovi stala absurdní věc. Na první straně pražských novin vyšla několikařádková ukázka jeho tvorby. Z dlouhého básnického díla bylo vybráno několik řádků, v nichž Gruša výslovně zmiňuje Fidela Castra. Vytržením z kontextu ovšem došlo k tomu, že báseň vyzněla jako žádaná politická agitace. 
Tento úspěch přinesl Grušovi pozvání na zámek spisovatelů v Dobříši. Zde se setkal s mnoha mladými spisovateli, kteří se zabývali myšlenkou na založení časopisu pro mladou literaturu. 



Nežádoucí autor


Během vojenské služby se angažoval při založení literárního časopisu Tvář. Kvůli publikování nevhodného článku, který kritizoval využívání poezie k ideologickým cílům, se Gruša stal nežádoucím autorem. Rozhodl ze zachránit existenci časopisu Tvář tím, že odejde z redakce. Na jeho osobu bylo vyhlášeno trestní stíhání. S uvolněním na konci šedesátých let dostal možnost pracovat jako redaktor časopisu Zítřek, navíc se podařilo založit nový časopis Sešity pro mladou literaturu.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa vykonával různá zaměstnání. Spolupracoval s Divadlem za branou a poté pracoval ve stavebním a bytovém družstvu. Dále se věnoval psaní, jeho další díla už ale vyšla buď v samizdatu, nebo v exilových nakladatelstvích. Gruša se úzce spřátelil s Ludvíkem Vaculíkem a Ivanem Klímou a pořádali společná čtení prací mladých autorů. Gruša se ujal organizace samizdatové edice Petlice, kde tyto práce vycházely v opisech na psacím stroji. Jiří Gruša podepsal Chartu 77 a byl obviněn, že svým románem Dotazník zaútočil na společenské zřízení. Ve vězení strávil necelé tři měsíce, byl nečekaně brzy propuštěn, neboť jeho zatčení vyvolalo reakci kulturní obce v zahraničí.

Roku 1980 získal stipendijní pobyt v USA, bylo mu umožněno vycestovat. Při cestě domů přes Německo dostal zprávu o tom, že byl zbaven československého občanství. Brzy získal západoněmecké občanství a dále se angažoval v oblasti literatury. Začal psát německy a založil firmu na publikování česko-německých překladů.

Diplomat a ministr


Po pádu železné opony se vrátil do Československa a stal se diplomatem. Nejprve byl šest let velvyslancem v Německu, poté byl 5 měsíců ministrem školství ve druhé Klausově vládě (roku 1997). Následně se stal na šest let velvyslancem v Rakousku. V letech 2003 - 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Po roce 2004 se stal ředitelem Diplomatické akademie ve Vídni.

Na sklonku života se vrátil k psaní. Dne 28. října roku 2011 zemřel v německém Bad Oeynhausenu během operace srdce. Bylo mu 72 let.

Filip Pýcha

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Gru%C5%A1a 
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jiri-grusa-539 
https://denik-knihy.cz/dnes-uplyne-10-let-od-umrti-spisovatele-basnika-a-diplomata-jiriho-grusi/ 

Osudy Jiřího Gruši v seriálu Českého rozhlasu:



Související články
Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!
Vaše komentáře

Přečteno 566x