Podívejte se na kompletní záznam křtu knihy NEBYLO JIM SOUZENO ŽÍT autorek Heleny Rezkové a Pavlíny Špatenkové

Impulsem pro sepsání knihy byly události na Končinách u Červeného Kostelce, kde v roce 1942 rodina Burdychových ukrývala radistu Jiřího Potůčka, posledního žijícího z výsadku Silver A. Hned po jeho vyzrazení bylo popraveno v Pardubicích na Zámečku 17 členů sokolské odbojové skupiny S 21 B, ale ani to nebyl počet konečný, sokolské životy vyhasínaly dál.

„Před rokem jsme začínaly bádat po osudech 20 popravených sokolů v rodinách, archivech, kronikách… Úplnou náhodou se nám dostal do ruky seznam ze sokolské kroniky v Krčíně a rázem jsme měly jmen popravených a umučených 120. Při dalším intenzivním hledání jsme nakonec zmapovaly neuvěřitelných cca 160 příběhů, při nichž ještě dnes mrazí,“ 

„Vážíme si toho, že nám otevřeli své rodinné archivy, v nichž uchovávají fotografie, dopisy psané před popravou… Dodnes vzpomínají na poslední chvíle se svými rodiči, kteří položili za naši svobodu to nejcennější, svoje životy. Mnozí z nich se i v pokročilém věku na křest knihy chystají a tak jistě dojde na dojemná setkání po mnoha desítkách let,“ podotýká Rezková.říká spoluautorka knihy Pavlína Špatenková. Jak dodává Helena Rezková, autorky si cení zejména toho, že se jim podařilo vyhledat a oslovit žijící děti a příbuzné popravených. 

Slovo Pavlíny Špatenkové

V roce 2017 se Antonín Burdych, který jako malý chlapec přišel o oba rodiče, prarodiče, tetu a strýce, nedaleko svého rodného domu dal znovu do vyprávění a vzpomínal, jak se s ním, tehdy osmiletým, a bratrem mohla v tragických červencových dnech 1942 rozloučit jako jediná jen jejich babička, která o pár dnů později skončila na popravišti stejně jako všichni jejich blízcí… Dala jim políbení a křížek na čelo a řekla jen: „Opatruj vás Pánbůh“. Tento silný zážitek byl posledním impulsem pro starostku župy Helenu Rezkovou a společně jsme se rozhodly vydat vzpomínky na popravené sokoly knižně. Začínaly jsme s první dvacítkou jmen.

Čím více jsme se nořily do tématu a setkávaly se s potomky zavražděných odbojářů, tím více jsme si uvědomovaly, že by si podobnou poctu zasloužily všechny sokolské oběti ze župy Podkrkonošské-Jiráskovy. V té době jsme netušily, kolik jich mohlo být. Zásluhu na jejich objevení má především Jiří Škoda ze Sokola Krčín, který našel v kronice unikátní seznam popravených a umučených sokolů naší župy. Ten sepsal hned po válce tehdejší starosta župy Hanuš Doležal. A nás čekal rok putování po rodinách a archivech, kdy jsme společně s Helenou objevovaly a sepisovaly silné příběhy statečných sokolů… Prožívaly jsme znovu silné příběhy rodin, které přišly o své otce, strýce a dědy. Zažily jsme mnoho krásných setkání.

Z původních dvou desítek příběhů jich tak máte před sebou více než 160. Sepsaly jsme je jako poctu našim sokolským sestrám a bratřím, kteří se konce 2. světové války nedožili. Byli ve velké většině muži - mladí, silní, tátové malých dětí, chtěli žít. Neváhali však položit život za vlast, za naši budoucnost a svobodu.

A my už jim můžeme slíbit jediné: „Nezapomeneme! Věrni zůstaneme!“

Foto ze slavnostního křtu: Jan Bartoš a Vítězslav Burdych
Videa: ZvičinaTV