Vyhledej
Diakonie ČCE (DKnL) > Sport

Gabriela a Valerie Bierovy - Průkopnice ženského sportu ve Dvoře Králové n. L.

Redakce, / 30.12.2022
Celých 40 let trvalo, než muži akceptovali sportování žen a přijali je do Sokola. A další roky, než směly do vedení této organizace. A tak každá z žen, které po mnoho let bojovaly za rovnoprávnost, zaslouží velké uznání!

FOTOGALERIE - Průkopnice ženského tělocviku a sportu ve Dvoře Králové n. L.


Sokol vznikl jako typicky mužská záležitost a organizace. Ženy se občas mohly přijít podívat, ale na možnost, že by cvičily, muži hleděli skepticky. O tom, jak obecně ženy v Čechách bojovaly o své místo ve sportu je starší článek zde

V tomto článku se bude věnovat ženám v župě Podkrkonošské a hlavně ve Dvoře Králové nad Labem


Ženský odbor ve Dvoře Králové byl založen 11. listopadu 1899. Na schůzi byli přítomno 58 členek. Velký podíl na založení ženského odboru měl náčelník jednoty Ladislav Měšťan, který vedl společná cvičení v hodinách cvičebních a v hodinách cvičitelských a připravoval tak členky cvičitelského sboru k samostatnému vedení. Upravoval pro ně první tělocvičné příručky. Vybíral z tělocvičné soustavy prvky vhodné pro cvičení žen, tvořil jednoduché sestavy, které v opisech byly rozmnožovány i pro jiné ženské odbory v naší župě.
 


V roce 1901 měl ženský odbor Sokola ve Dvoře Králové 72 členek, z toho 50 cvičících. Cvičitelský sbor měl osm členek. Po zkušenostech, získaných účastí žen na sokolském životě jeví se od počátku snaha včlenit ženy do sokolské organizace, jako rovnoprávné s muži. 

Zástupkyně ženských odborů se zúčastnily poprvé schůze župního cvičitelského sboru 9. února 1908. Zastoupen byl ženský odbor Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Police nad Metují, Trutnov, Bílá Třemešná. 

Od roku 1909 jsou sestry rovnoprávnými členkami předsednictva župního cvičitelského sboru. Od roku 1912 jsou členkami župního technického předsednictva okrskové náčelnice a župní náčelnice.

V naší župě se úřady často stavěly proti cvičení žactva v Sokole, a to i tam, kde bylo o cvičení postaráno cvičiteli z řad učitelů. Jednota Dvůr Králové se snažila zavést cvičení žákyň již v roce 1908, ale školními úřady to nebylo povoleno. Teprve roku 1913 začaly cvičit ve Dvoře Králové žákyně.

Počátky ženského cvičení ve Dvoře Králové jsou spjaty se jmény Gabriela a Valerie Bierových.


Sestry věnovaly Sokolu veškerý volný čas a vybudovaly dobře fungující organizaci. Obě se postupně staly náčelnicemi župy Podkrkonošské Jiráskovy. Náčelnice Vala Bierová kladla důraz na výchovu nových cvičitelek. Sama se sestrou Elou vedla cvičitelské kurzy nejen v jednotě, ale i na župě.

Sestry Bierovy byly známé svou přísností nejen k druhým, ale především samy k sobě. Přesto cvičenky jejich nároky chápaly a se samozřejmostí přijímaly. A tak se podařilo vybudovat cvičitelský sbor žen, na které se bylo možné vždy spolehnout.

Sestry Bierovy se narodily v početné rodině Františky (1859 – 1926) a Františka (1854 – 1918) Bierových. Otec František byl obchodník. Založil na Hankově náměstí, později náměstí Odboje, železářský a barvářský obchod, ve kterém později prodával také zimní sportovní potřeby. Časem se do obchodu zapojil syn Rudolf. Do rodiny postupně přibylo sedm dětí. Gabriela a Valerie byly sokolskými cvičitelkami a náčelnicemi, Rudolf byl dlouhá léta vedoucím lyžařského odboru a organizátorem turistických akcí Sokola.

Gabriela Bierová


Gabriela (Ela) Bierová se narodila 3. ledna 1883. Absolvovala obecní a měšťanskou školu a poté ještě v roce 1907 jednoletou obchodní školu v Praze. Do zaměstnání nikdy nenastoupila. Byla v domácnosti a v případě potřeby vypomáhala v obchodě rodičům.

Do ženského odboru Sokola ve Dvoře Králové vstoupila hned při jeho založení na ustavující schůzi 6. listopadu 1899. 5. května 1900 byla povolána do cvičitelského sboru jako čekatelka, a ještě v tom roce byla zvolena cvičitelkou. Od roku 1904 zastupovala cvičitelský sbor ve výboru ženského odboru. Vyjma roku 1907, kdy studovala v Praze, pracovala ve cvičitelském sboru a stala se jeho nejvlivnější členkou. 

Roku 1908 se stala vedoucí cvičitelského sboru ženského odboru. Poměr ženských odborů k jednotám nebyl dořešen, a tak v mnohých jednotách a župách nebyly v této době voleny náčelnice. Teprve po roce 1918 valný sjezd ČOS zrovnoprávnil ženy v Sokole. Župa Podkrkonošská předešla dobu a roku 1913 poprvé volila náčelnici. Vedení župy se vzdala pro zvýšenou práci v jednotě a přijala v župě funkci místonáčelnice.

V letech 1913–14 byla také vedoucí žákyň. Od roku 1918 do roku 1931 byla volena náčelnicí zdejší jednoty. V dalších letech se věnovala výcviku nových cvičitelek, vedla matriku dorostenek a cvičební statistiku žen. Od roku 1912 vedla několik let druhý okrsek jako náčelnice. Jako členka výboru Sokola byla od roku 1919 po několik let správkyní inventáře. Její dobré schopnosti pro rytmické vyjádření hudby ji vedly ke zpracování mnoha skladeb pro veřejná cvičení, tělocvičné večery a šibřinkové scény.
 
Za dlouholetou obětavou sokolskou práci byl sestře Gabriele Bierové vystaven 21. března 1937 bratrský dík a uznání. Byla jmenována čestnou členkou cvičitelského sboru žen. 20. února 1935 se jí dostalo nejvyššího uznání – slavnostního osvědčení, že se zasloužila o tělocvičnou jednotu Sokol Dvůr Králové n. L.

V dalších letech již byla v pozadí, pomáhala své mladší sestře Valerii a připravovala jí domácí zázemí pro náročnou práci náčelnice. Práce v Sokole se již přímo nezúčastňovala, členkou jednoty však zůstala. Zemřela 28. listopadu 1967.

Valerie Bierová


Valerie (Vala) Bierová se narodila 16. srpna 1885. Absolvovala obecnou a měšťanskou školu a dále pokračovací vyšší dívčí školu ve Dvoře Králové. Pokračovala na C. K. českém ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové, kde dosáhla dospělosti učitelské 13. června 1908. Po doplnění vzdělání složila v roce 1911 zkoušky pro školy obecné a měšťanské, v roce 1914 odbor přírodovědecký a matematický jako doplněk. Vyučovala jako zastupující učitelka v Jaroměři, Smiřicích, Josefově (zde založila v roce 1914 ženský odbor) a od roku 1915 ve Dvoře Králové.

V roce 1919 nastoupila jako definitivní odborná učitelka ve Dvoře Králové. Absolvovala kurzy pro učitele škol měšťanských, kreslířský kurz, Lidovou univerzitu, kurz pro vedení her mládeže, kurz chlapeckých ručních prací.

V roce 1904 vstoupila do ženského odboru Sokola. Od roku 1905 byla zástupkyní cvičitelského sboru v ženském odboru. V roce 1908 absolvovala měsíční cvičitelský kurs ČOS v Praze. V roce 1909 hájila požadavek zrovnoprávnění žen v Sokole. 

V letech 1909–1915 učila v místech mimo Dvůr. Po návratu ihned vstoupila do cvičitelského sboru, pracovala ve vzdělavatelském sboru, přijala vedení dorostenek. V letech 1919-1930 vykonávala funkci místonáčelnice, 1919-1926 byla vedoucí žákyň, 1927-1930 vedoucí dorostenek. Od roku 1931 do 1945 byla náčelnicí jednoty Dvůr Králové. V letech 1907-1949 byla členkou vzdělávacího sboru. V letech 1913-1918 byla místonáčelnicí župy Podkrkonošské a v letech 1922-1926 náčelnicí župy. Řídila pravidelné cvičitelské kurzy, přípravy k pomahatelským a cvičitelským zkouškám, tvořila tělocvičné skladby pro veřejná vystoupení.

21. března 1937 byl Vale Bierové na župní valné schůzi vysloven dík za dlouholetou obětavou práci v Sokole. Náčelnictvo žen župy a cvičitelský sbor V. okrsku ji jmenovali čestnou členkou, jednota ji udělila titul čestné náčelnice.

V srpnu 1945 dovršila V. Bierová šedesát let, rozhodla se nekandidovat již na funkci náčelnice a předat odpovědnost mladším. Dál se však podílela na činnosti jednoty. K Valiným šedesátinám napsala příspěvek důvěrnice župy Podkrkonošské Blažena Martínková – Křížová:

„Vala Bierová řídila župu Podkrkonošskou a připravovala župní slety s takovou jistotou, že bylo potěšením i vzpruhou přijet na tyto svátky tělesné výchovy do Jiráskova kraje. Nikdy, za celá ta léta nebylo vidět nějakou hrubou chybu v přípravě. Možná se někdy cvičenkám zdálo, že jsou nácviky příliš pečlivé, ale po vystoupení uznávaly, že vše, co V. Bierová vyžadovala, bylo vedeno snahou, aby vystoupení žen bylo posouzeno jako kvalitní. Pod jejím vedením vyrostla řada pracovnic, které se naučily stavět k úkolům stejně jako V. Bierová, s vědomím, že musí být vykonány co nejlépe, bez ohledu na pohodlí nebo přání méně zkušených. Obdivujeme její neochabující činnost a přibližování se dokonalosti. Budeme se snažit vždy pokračovat v Tvých intencích. Odvádět stejně vytrvalou a kvalitní práci, která by znamenala podobný přínos věci sokolské i národnostní tak, jako tomu bylo v práci V. Bierové. Vzpomínám všeho, co bylo sestrou V. Bierovou tak účinně využito ve prospěch věci sokolské. Poděkovat za vytrvalost, se kterou se postavila ke všem úkolům na ni vloženým, ale především chci postavit sestru Valu před oči dosavadních i budoucích činovnic jako pracovnici jednu z nejlepších!“

Po zrušení Sokola po roce 1949 se V. Bierová stáhla do ústraní. Zemřela 19. dubna 1967.

Sestře Bierové se podařilo zachovat doklady o činnosti ženského odboru Sokola ve Dvoře Králové spolu s dalšími písemnostmi. Tyto cenné písemnosti předala do úschovy poslednímu vzdělavateli Sokola Antonínu Vítězníkovi. Vítězníkovi tyto památky předali zpět do rukou Sokola po jeho obnovení. Díky tomu se podařilo sestavit historii ženského tělocviku ve Dvoře Králové. Záměr Valy Bierové uchovat historickou paměť byl splněn.


Sestry Bierovy se zapsaly zlatým písmem do historie královédvorského Sokola i župy Podkrkonošské. Více si o nich, dalších členech jejich rodiny i o dalších sokolských zajímavostech ze Dvora Králové budete moci přečíst v připravované knize ke 160. výročí založení Sokola ve Dvoře Králové n. L.

Pavlína Špatenková a Karel Raich

Zdroje:

Archiv Sokola Dvůr Králové n. L.
Kronika Sokola Dvůr králové n. L.
Soa Trutnov, archiv Sokola Dvůr Králové n. L.
Archiv rodiny Růžičkovy
Rukopis knihy ke 160. výročí založení Sokola ve Dvoře Králové n. L.

Související články
Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!
Vaše komentáře

Přečteno 504x